Pátý případ švédské kriminální party je za mnou. Dojmy?
Celou sérii knih Hjortha a Rosenfeldta čtu postupně od prvního dílu. Na jednu stranu mě mrzí, že jsem na ni nenarazil dřív. Z druhé strany je to fajn, protože za víc než 10 let vyšlo knih už osm a můžu se do nich ponořit kompletně.
I poslední zkouška přináší zajímavou výzvu pro psychologa (a trochu i psychouše) Bergmana. Když začnou po jednom umírat mladé celebritky z televizních soutěží a bulváru, je to problém. Hlavně proto, že díky vzkazům je hned jasné, že činy má na svědomí motivovaný psychopat.
Inteligentní pachatel je znechucený prostorem, kterému se podle něj dostává nýmandům na úkor skutečně chytrých a úspěšných lidí.
I tady autorská dvojice opět dokazuje, jak umí skládat příběh a propojovat osobní příběhy policistů s příběhovou linkou. Vrcholem toho je samotný závěr, který má takřka filmovou atmosféru. A jako vždy cliffhanger. To zde musí být.
Na mě osobně silně působí linka s Billym, který v minulých dílech objevil, jaké zakázaní ovoce mu chutná nejvíc a moc se těším, jak se to s ním vyvrbí. Tohle totiž slibuje epickou katastrofu.
Mimochodem, v mezičase jsem zkusil i seriál na motivy knih. Aktuálně se na něj dá koukat na Prima+ v placené verzi (149,- Kč měsíčně) a není to úplně špatné. Samozřejmě, proti knihám spousta věcí chybí a některé jsou i změněné, ale fandům série určitě doporučím. Herec, který hraje Sebastiana, je skvělý slizoň.
A co si o knize myslí jiní čtenáři? Podle komentářů na Databázi knih v kostce toto.
Názory na knihu jsou převážně pozitivní, s několika výhradami. Lidé oceňují napínavost, dobře vystavěnou zápletku a hlavní postavu Sebastiana Bergmana, který je pro mnohé čtenáře fascinující, přestože není vždy sympatický. Zároveň chválí vysokou úroveň napětí a šokující závěr, který mnoho z nich motivuje číst další díly série.
Na druhou stranu někteří kritizují přílišné zaměření na osobní problémy postav, které podle nich někdy odvádí pozornost od samotného kriminálního vyšetřování. Někteří mají výhrady k vývoji vztahů mezi členy týmu, které označují za přehnané až telenoveloidní.
Přesto se většina čtenářů shoduje, že kniha je velmi čtivá a dobře napsaná, i když se občas vyskytují názory, že kvalita série mírně kolísá.
O autorech
Michael Hjorth (ročník 1963) patří mezi nejvýznamnější skandinávské scénáristy a producenty.
Hans Peterson (ročník 1964) přijal příjmení Rosenfeldt, což bylo dívčí jméno jeho matky. Začínal jako herec. Ale nakonec zjistil, že ho herectví nebaví. Poté začal působit v rozhlase a psát scénáře. Je autorem scénářů k dvaceti televizním seriálům včetně mezinárodně úspěšného švédsko-dánského seriálu Most (Bron).
