Kromě detektivek a sci-fi mě vždycky brala literatura faktu. Když jsem po delší době narazil na zajímavou anotaci a k tomu se přidal ústřel zad, který „sliboval“ hodně času na čtení, koupil jsem románovou prvotinu Laurent Binet a krytografickým názvem HHhH. Ta zajímavým mixem stylů zpracovává příběh atentátu na Heydricha.
Atentát českých parašutistů na vládce Protektorátu a jednoho z nejvýše postavených mužů ohavné Hitlerovy „říše“ je považován za jednu z nejzásadnějších odbojových událostí druhé světové války.
Francouz Binet má rád Česko a celý atentát jej evidentně fascinuje už dlouho. V knížce, jejíž žánr prodejci značí jako román, mixuje fakta s vlastními příběhy, jak to mohlo být tam, kde chybí přesné údaje nebo citace.
Do toho přidává i esejistické prvky a průběžně seznamuje čtenáře i s tím, jak pátrá po podkladech či s jakými obtížemi se při psaní potýká.
Chvíli trvá, než si nato zvyknete. Hlavně v úvodu knihy, který je rozvláčný a vysvětlování a odboček je opravdu hodně. Binet se snaží krýt příběh z obou stran a dává prostor i Němcům.
Časem ale tempo nabere spád. K tomu přibývá i styl psaní, který leckdy připomene texty webů. Krátké věty o odstavce. Ani kapitoly se nenatahují. Minimálně jedna, co si vybavím, byla tvořena pouze jedinou větou. Ta ale sedla skvěle.
Celé to mělo úspěch ve Francii, kde za knihu autor získal Goncourtovu cenu za nejlepší románový debut.
Atentát na Heydricha znám sám poměrně dobře, viděl jsem několik různých filmů a četl i knihy. I tady jsem ale našel nové drobnosti. A taky jsem díky dílu našel tip na jiné románové zpracování této události s názvem Dva proti Říši od Čecha Jiřího Šulce. To mám už skoro dočtené a je to opravdová pecka, o které napíšu příště.
Knihu jsem koupil jako e-book na Kosmasu, skladem mají i papírovou verzi.
