Mé první setkání s inspektorem Van Veeterenem, kterého stvořil Håkan Nesser.
Příběh začíná propuštěním muže z věznice. Byl v ní dlouho a dokonce opakovaně. Zdá se, že se chce vrátit domů a vyřešit jednu starou věc.
Prostřih.
Školkový výlet s malými dětmi. Pokazí se počasí a jedno z dětí se ztratí. Když jej najdou, ukáže se, že našlo mrtvolu. Zabalenou v koberci, uleželou. A hlavně bez hlavy a koncových částí rukou a nohou. V ten moment se případ dostává na stůl kamisaři Van Veetrenovi a jeho kolegům.
Už v tento moment vystupuje na povrch suchý humor, kterým je Håkan Nesser známý. Komisař a jeho kolegové působí trošku cynickým dojmem, čemuž se se u starých poliajtů nejde moc divit. Úsměvné komentáře představují i vnitřní monology policistů, kterých si jako čtenáři užijeme do sytosti.
I když identifikace torza je těžká, nakonec se to podaří a před Van Veeterenem stojí zvláštní muž se zvláštním osudem. Jediný obyvatel země, který byl dvakrát po sobě odsouzen za vraždu. Slavný byl přitom už dříve jako úspěšný běžec, jehož kariéru zastavil doping. Souvisí jeho minulost s tím, co se mu stalo?
Knížka má docela svižné tempo a připomněla mi spíše McBainovky, než soudobé detektivky, v nichž autoři na čtenáře vymýšlejí komplikované příběhové kličky. Tady se děj posunuje svižně a jasně.
Kde ovšem Nesser překvapí, je finále. Nechci samozřejmě prozrazovat, takže si musíte knížku přečíst.
Celkově mě autorův styl bavil, takže jsem se rozhodl dát celé sérii šanci od první knihy. K tomu přispívá i fakt, že jde o starší knihy a ekniha stála 89 korun.
O autorovi
Håkan Nesser je švédský spisovatel, nejlépe známý pro své detektivní romány, hlavně pro sérii o inspektoru Van Veeterenovi a další sérii o Gunnaru Barbarottim.
Narodil se 21. února 1950 ve Stockholmu ve Švédsku. Předtím, než se stal úspěšným spisovatelem, byl Nesser učitelem a lektorem. V roce 1993 vyhrál Best Swedish Crime Novel Award za svůj román „Borkmann's Point“, který je součástí série o Van Veeterenovi.
Jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků, včetně angličtiny, a získaly mu mezinárodní uznání. Některé z jeho děl byly dokonce adaptovány do televizních seriálů a filmů.
Jeho styl psaní je často chválen za jeho schopnost kombinovat temný a vážný tón s lehkým a často sarkastickým humorem. Jeho příběhy často kombinují tradiční prvky detektivky s hlubokým psychologickým vhledem do charakterů.
