Mezi vánočními dárky nikdy nechybí knihy. Dostal jsem i mě neznámou autorku Marie Lu a její Warcross. Není to obsáhlá kniha a lehce přes tři sta stran jsem přečetl během jednoho dne.
Světu vládne hra ve virtuální realitě pojmenovaná Warcross. Díky brýlím geniálního japonského vynálezce změnila svět a propadly jí stovky milionů lidí. Stejně tak i Emiko, mladá dívka, která se drsným světem protlouká sama. Píšu drsným, protože Marie Lu v úvodu krátce naznačí, že v moderním světě už mnohé práce převzali roboti a není snadné se protloukat. Zvlášť, když má Emiko jako hackera trvalý záznam v trestním rejstříku.
Dluhy ji také dotlačí k tomu, že se pokusí v právě probíhajícím zápase světové série Warcrossu díky svým schopnostem ukrást cenné herní rozšíření. To se jí sice povede, ale má to nečekaný vedlejší efekt. Sama se ve hře zhmotní a její identitu tak najednou zná celý svět. Díky tomu ale dostane od tvůrce Warcrossu životní nabídku. Vypátrat osobu, která chce podle všeho Warcross poškodit.
Víc z děje prozrazovat nechci. Pokud nejste technicky nebo herně zaměřený typ, nejspíš vás kniha moc bavit nebude. Její velká část se totiž skutečně odehrává ve světě Warcrossu, který je jakousi pokročilou verzí toho, o čem nejspíš sní Mark Zuckerberg se svým Metaverse. K němu paralelně existuje i temná ilegální část inspirovaná současným dark netem.
Dej je psaný z pohledu první osoby a musím uznat, že má svižné tempo. Zápletka není příliš komplikovaná a těžko říct, kam žánrově knihu zařadit. Ani thriller, ani detektivka, trošku teen romance možná. Mně hodně bavily ty části, kde se popisuje dopad Warcrossu na reálný svět. Hackerské schopnosti Emiko nejsou nijak obsáhle vysvětlení, má prostě nadání, zatímco ostatní jsou v tomto o míle pozadu. To mi trošku vadilo a působilo spíše pohádkově, protože hlavní hrdinka překonávala překážky vlastně velmi snadno.
