Knihy s tématikou alternativní reality mám opravdu rád. Příběhy postavené ve světě „co by, kdyby“ hezky nakopávají fantazii. Ať už je to skvělá Otčina od Roberta Harrise nebo česká Říše od Romana Bureše, když zmíním dvě, co jsem četl za poslední dobu. Proto mě anotace „Němci postavili atomovku první“ hned zaujala a dal jsem pro mě neznámému Alistair Moffatovi šanci.
Alistair Murray Moffat je spisovatel a novinář ze Skotska. Působil jako ředitel Edinburgh Festival Fringe a rektor University of St Andrews. Od roku 1999 se věnoval především sociálním dějinám. Počínaje knihou The Edinburgh Fringe (1978) napsal více než dvacet knih, včetně bestsellerů Tyneside, The Reivers a The Wall. Temno před úsvitem je jeho románová prvotina a je to místy bohužel cítit.
Námět je přitom špičkový a celý příběh není marný svým konceptem. Začínáme pátráním po něčem uloženém na tajném místě ve Skotsku. Z úvodních popisů je jasné, že v Anglii už nevládne demokracie, ale teror. Co se stalo?
To se otevře, jakmile pátrač z úvodu nalezne ukrytý deník. V něm jsou zápisky skotského vojáka, který se účastnil vylodění v Normandii a dalších bojů v Evropě. Ty probíhají tak, jak je známe. Až do momentu, kdy Spojenci stojí u Cách a Němci shodí atomovku na Londýn. Následně zveřejněné ultimátum, že Němci shodí další, když se Spojenci nevzdají, změní chod dějin.
Spojenci se vzdávají a my můžeme s hlavním hrdinou skončit v zajateckém táboře. Odsud utíká domů, kde se později dostane do města, kam Němci tajně svezli vědce, které USA muselo pod pohrůžkou vydat, aby pracovali na tajném úkolu. O co jde?
To už si musíte přečíst sami. Zní to docela dobře, že?
Problém knihy je, že Moffat má Skotsko velmi rád a věnuje se široce popisům krajiny či historie. Knížka tak hlavně v ve střední části působí jako dílo z 19. stolení a ne kniha, co vyšla v roce 2021. Místy jsem ji pro silnou nudu odložil a dočetl s velkým sebezapřením, abych si ověřil, jestli konec bude podle mých očekávání.
A byl.
